<< PŘEDCHOZÍ: Méně zoufalých rodičů
NÁSLEDUJÍCÍ: Z čeho vychází práva dětí a rodičů ve vzdělávání? >>
slovníček základních pojmů

slovníček základních pojmů


slovníček základních pojmů
Uvedený slovníček slouží k základní orientaci ve vybraných pojmech, které v průvodci používáme. Jeho smyslem rozhodně nejsou přesné právní definice. Naší snahou je naopak přiblížit jednotlivé pojmy co nejvíce laickému čtenáři.
Asistent pedagoga (AP) = pedagogický pracovník, který pracuje ve třídě, ve které se vzdělávají děti se speciálními vzdělávacími potřebami. Existuje více druhů asistenta pedagoga, jedním z nich je i asistent pedagoga jako podpůrné opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami.
Dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP) = dítě, žák či student (od MŠ až po VOŠ), který kvůli svému zdravotnímu stavu nebo kulturním či jiným životním podmínkám potřebuje určitou podporu (podpůrná opatření) ve vzdělávání. V našem průvodci o něm mluvíme také jako o dítěti se vzdělávacím znevýhodněním.
Doporučení PPP/SPC = dokument, který vydává pedagogicko-psychologická poradna nebo speciálně pedagogické centrum a který obsahuje přiznaná podpůrná opatření konkrétního dítěte. Přestože se dokument jmenuje Doporučení, jsou přiznaná podpůrná opatření právním nárokem dítěte a jejich poskytování je proto pro školu povinné. Kromě rodičů dokument obdrží i škola.
Doporučení ke vzdělávání dítěte ve speciální škole = součástí Doporučení PPP/SPC je i část Návrh organizační formy vzdělávání, v němž mohou PPP/SPC označit, v jakém typu školy (běžné/speciální) má být dítě vzděláváno. Na rozdíl od přiznaných podpůrných opatření, která školy musí dětem poskytovat, je Návrh organizační formy vzdělávání (označení školy) skutečně jen doporučením a rozhodnutí ohledně volby školy je vždy pouze na rodičích.
Individuální vzdělávací plán (IVP) = upravuje vzdělávání dítěte s ohledem na jeho vzdělávací potřeby. Je více druhů IVP, jedním z nich je i individuální vzdělávací plán jako podpůrné opatření pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami nebo s mimořádným nadáním.
Individuální vzdělávání = tzv. domácí vzdělávání je jiný způsob plnění povinné školní docházky (či povinného předškolního vzdělávání) bez pravidelné denní docházky dítěte do školy. Dítě je vzděláváno doma, přičemž odchodem do domácího vzdělávání ztrácí právo na poskytování většiny přiznaných podpůrných opatření a odpovědnost za vzdělávání přechází zároveň ze školy na rodiče.
Informovaný souhlas = v naší příručce mluvíme o informovaném souhlasu ve dvou situacích. Informovaný souhlas rodiče či zletilého dítěte je nezbytný pro poskytnutí poradenské služby ze strany PPP/SPC. Zároveň je také podmínkou pro poskytování nebo úpravu podpůrných opatření dítěti. To znamená, že bez písemného souhlasu rodiče nelze dítě v PPP/SPC ani vyšetřit, ani mu poskytovat podpůrná opatření.
Orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) = orgán státní správy, který poskytuje poradenství a pomoc při výchovných nebo jiných problémech souvisejících s péčí o děti, sleduje nepříznivé vlivy působící na děti a ochraňuje jejich práva, včetně práv v oblasti vzdělávání.
Pedagogicko-psychologická poradna (PPP) = je jedním ze dvou typů školského poradenského zařízení (ŠPZ) poskytující pedagogicko-psychologické a speciálně pedagogické poradenství a pomoc při výchově a vzdělávání žáků, např. s poruchami chování, poruchami učení nebo s mimořádným nadáním.
Podpůrná opatření (PO) = slouží k podpoře při vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami. Škola je poskytuje dítěti pro naplňování jeho vzdělávacích potřeb na základě Doporučení PPP/SPC. Podpůrná opatření, hovorově podpůrka, se přiznávají ve 2. až 5. stupni a jejich konkrétní obsah je uveden ve vyhlášce č. 27/2016 Sb. Podporu odpovídající 1. stupni PO poskytuje dítěti s ohledem na jeho potřeby přímo škola i bez Doporučení PPP/SPC a o její podobě rozhoduje ředitel školy.
Povinná školní docházka = platí pro poslední ročník mateřské školy a po dobu následujících devíti let základního vzdělávání. Maximálně ale do konce školního roku, v němž žák dosáhne sedmnácti let.
Rámcový vzdělávací program (RVP) = rámcové vzdělávací programy vymezují závazné „rámce“ pro předškolní, základní a střední vzdělávání. Mj. obsahují jejich cíle, klíčové kompetence, které mají děti/žáci získat, vzdělávací oblasti, kterým se mají školy věnovat, průřezová témata nebo rámcový učební plán. Stanoví také podmínky pro vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a nezbytné materiální, personální a organizační podmínky a podmínky bezpečnosti a ochrany zdraví. Vydává je MŠMT po projednání s dalšími ministerstvy.
Revize = je způsob prověření správnosti a zákonnosti postupu PPP/SPC, konkrétně vydané Zprávy či Doporučení. Provádí ho Národní pedagogický institut (NPI) a výsledkem je tzv. revizní zpráva. Pokud NPI shledá potřebu změny vydané Zprávy a/nebo Doporučení PPP/SPC, může vydat novou Zprávu nebo Doporučení.
Rodič = v našem průvodci je rodičem myšlen zákonný zástupce dítěte, který musí nejen pečovat o své děti, ale má také povinnost chránit jejich práva, včetně práva na vzdělání. Rodič není zákonným zástupcem dítěte, pokud byl soudním rozhodnutím zbaven rodičovských práv k dítěti.
Spádová škol(k)a = je mateřská nebo základní škola, která má určený spádový obvod a musí dítě přijmout, pokud má trvalý pobyt ve spádovém obvodu školy a splňuje potřebný věk (3 nebo 6 let).
Speciálně pedagogické centrum (SPC) = je jedním ze dvou typů školského poradenského zařízení (ŠPZ) poskytující poradenské služby zejména při výchově a vzdělávání žáků s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, vadami řeči, souběžným postižením více vadami nebo autismem.
Speciální škola = hovorově také specka, je škola (popř. třída či skupina) zřízená pro děti se zdravotními handicapy uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona, tj. s mentálním, tělesným, zrakovým nebo sluchovým postižením, závažnými vadami řeči, závažnými vývojovými poruchami učení, závažnými vývojovými poruchami chování, souběžným postižením více vadami nebo autismem.
Speciální vzdělávací potřeby (SVP) = školský zákon speciální vzdělávací potřeby nedefinuje, pouze stanovuje, kdo je dítětem se SVP. Důvodem speciálních vzdělávacích potřeb může být zdravotní stav, kulturní prostředí nebo jiné životní podmínky dítěte.
Školní vzdělávací program (ŠVP) = na základě rámcových vzdělávacích programů si každá škola vytváří vlastní programový dokument, který stanovuje konkrétní zásady a postup pro vzdělávání ve škole. Např. že škola preferuje nefrontální výuku, klade důraz na čtenářskou gramotnost či kritické myšlení. ŠVP vydává ředitel školy a musí být v souladu s RVP.
Školské poradenské zařízení (ŠPZ) = buď pedagogicko-psychologická poradna (PPP), či speciálně pedagogické centrum (SPC) poskytující poradenské služby v oblasti vzdělávání. Vyjadřuje se např. ke vhodnosti odkladu či domácímu vzdělávání. ŠPZ zjišťuje speciální vzdělávací potřeby dítěte, doporučuje podpůrná opatření a spolupracuje se školou i s rodiči při stanovení podmínek pro vzdělávání dítěte.
Zpráva školského poradenského zařízení (PPP/SPC) = dokument, který vydává pedagogicko-psychologická poradna či speciálně pedagogické centrum obsahující závěry vyšetření dítěte. Jedním typem je zpráva, kterou PPP/SPC vydává kvůli povolení odkladu, individuálního (domácího) vzdělávání nebo přeřazení do vyššího ročníku. Tutu zprávu předávají rodiče škole jako součást žádosti povolení odkladu, individuálního vzdělávání či přeskočení ročníku. Druhým typem je zpráva, kterou v našem průvodci nazýváme Zpráva PPP/SPC a která je výsledkem šetření speciálních vzdělávacích potřeb dítěte. Zpráva PPP/SPC je určena pouze rodičům nebo zletilému žáku. Pokud PPP/SPC zjistí speciální vzdělávací potřeby, pak kromě Zprávy vydává ještě Doporučení PPP/SPC, které obsahuje přiznaná podpůrná opatření. Doporučení zasílá PPP/SPC i školám.
<< PŘEDCHOZÍ: Méně zoufalých rodičů
NÁSLEDUJÍCÍ: Z čeho vychází práva dětí a rodičů ve vzdělávání? >>