• děti,
• rodiče (zákonní zástupci) dětí,
• školy,
• školská poradenská zařízení (tedy PPP/SPC),
• zřizovatelé (škol a PPP/SPC),
• státní instituce (MŠMT, NPI, ČŠI).

Děti

Děti jsou nejdůležitějším aktérem ve vzdělávání. Stát, coby garant veřejné služby, musí každému dítěti zajistit přístup k povinnému předškolnímu a základnímu vzdělávání bez jakýchkoliv rozdílů a podmínek. Při vzdělávání mají děti hlavně právo na přednostní přijetí do spádové škol(k)y a právo na poskytování podpůrných opatření.

1. Právo na přednostní přijetí do spádové škol(k)y

• Každé dítě bez ohledu na cokoliv dalšího (státní příslušnost, vzdělávací potřeby apod.) má právo na poskytnutí předškolního (od tří let) a základního vzdělání.
• Aby bylo toto právo zajištěno, jsou ředitelé MŠ a ZŠ, které mají určen spádový obvod, povinni přednostně přijmout každé dítě, které má trvalý pobyt ve spádovém obvodu.
• Pokud není kapacita školy se spádovým obvodem dostatečná, musí zřizovatel zajistit podmínky pro vzdělávání jinak. Nejčastěji jde o dohodu s jiným zřizovatelem MŠ/ZŠ, že tato škola dítě přijme, jako by byla jeho spádová, resp. přednostně před dalšími nespádovými dětmi.
• Každé dítě při základním vzdělávání plní povinnou školní docházku, která obnáší denní účast ve škole. Výjimkou je akutní zdravotní stav, povolené individuální (domácí) vzdělávání nebo déletrvající nepřítomnost kvůli dlouhodobému zdravotnímu stavu, kdy má dítě povoleno se vzdělávat podle individuálního vzdělávacího plánu (IVP). Pozor, v tomto případě nejde o IVP coby podpůrné opatření (podrobněji viz zde).
• Při základním vzdělávání nemůže rodič dítě ze školy odhlásit. Může ho pouze přihlásit do jiné školy.
• Stejně tak nelze dítě ze školy vyloučit, protože základní vzdělání je ukončeno až jeho absolvováním, ne dříve. Jak už ale bylo řečeno, do povinných devíti let základního vzdělávání se započítávají i roky, kdy dítě opakuje ročník.

2. Právo na poskytování podpůrných opatření

• Podpůrné opatření je nezbytnou úpravou při vzdělávání, kterou dítě potřebuje proto, aby mohlo plně využít svůj vzdělávací potenciál.
• Protože je právo na poskytování podpůrných opatření od září 2016 právním nárokem a součástí práva na vzdělávání, jsou podpůrná opatření poskytována zdarma. Podpůrná opatření hradí stát, nikdo jiný. Rodiče nic neplatí ani platit nemají.
• Dítě má na poskytování podpůrných opatření nárok na základě jejich přiznání v Doporučení od pedagogicko-psychologické poradny či speciálně pedagogického centra. Toto Doporučení je závazné a školy jsou proto povinny přiznaná podpůrná opatření dítěti poskytovat.

Více informací o podpůrných opatřeních a jejich smyslu se dozvíte zde.

Rodiče

Rodiče jsou zpravidla zákonnými zástupci dítěte a jsou proto zodpovědní jak za jeho výchovu, tak i péči o něj. V rámci vzdělávání dítěte mají rodiče především následující práva a povinnosti:

1. Povinnost přihlásit dítě k základnímu vzdělávání do zvolené školy
2. Právo podat žádost o odklad zahájení plnění povinné školní docházky
3. Povinnost zajistit plnění povinné školní docházky dítěte
4. Právo na informace o průběhu vzdělávání
5. Povinnost informovat školu o změně zdravotní způsobilosti a zdravotních obtížích dítěte, nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání
6. Právo požádat o poradenskou službu školu nebo PPP/SPC

1. Povinnost přihlásit dítě k základnímu vzdělávání do zvolené školy

• Rodič je povinen přihlásit dítě ke vzdělávání podáním žádosti o přijetí (přihlášky) do školy, pokud dítě dosáhne k 31. 8. daného kalendářního roku 6 let.
• Počet přihlášek není omezený. Jak už bylo řečeno, jediná škola, která je povinná dítě přijmout, je škola spádová. Žádná jiná tuto povinnost nemá.
• Rozhodování ředitele školy o přijetí je správním řízením, protože jde o uplatnění práva na základní vzdělání, které musí stát zajistit každému dítěti. Standardní postup proto je: podání přihlášky, rozhodnutí ředitele školy, právo rodiče se odvolat při nesouhlasu s rozhodnutím, rozhodnutí odvolacího orgánu a soudní přezkum.
• Stejná situace platí i v případě přihlášení dítěte k předškolnímu vzdělávání. Pětiletého předškoláka musí spádová MŠ přijmout stejně, jako ho bude o rok později povinna přijmout i spádová ZŠ. Pokud je dítě ve věku 3 a 4 let, pak pro něj není předškolní vzdělávání povinné, ale má právní nárok na přijetí spádovou MŠ (s výjimkou nedostatečné kapacity).

Podrobnější informace o podání přihlášky do školy naleznete zde.

2. Právo podat žádost o odklad zahájení plnění povinné školní docházky

• Rodič může podat žádost o odklad, pokud má za to, že dítě není školně zralé. Žádost podává rodič řediteli školy v době zápisu (ne před ním ani po něm).
• K žádosti o odklad musí rodič přiložit vyjádření PPP/SPC a lékaře o potřebě/vhodnosti odkladu. To může mít připravené už před konáním zápisu, nebo ho může doložit i po něm. Důležité ale je žádost o odklad podat právě v době zápisu, který probíhá v průběhu dubna. Konkrétní termín si každá škola určuje sama.
• O odkladu rozhoduje ředitel školy. PPP/SPC poskytuje pouze odborné vyjádření, kterým se ředitel nemusí řídit.
• Řízení o odkladu je správním řízením, protože ředitel školy rozhoduje o udělení výjimky z povinnosti zahájit povinnou školní docházku. Proto je, stejně jako v případě přijetí, standardní postup následující: podání žádosti o odklad, rozhodnutí ředitele školy, právo rodiče se odvolat při nesouhlasu s rozhodnutím, rozhodnutí odvolacího orgánu, soudní přezkum.

Podrobnější informace o možnostech odkladu a postupu při podání žádosti viz zde.

3. Povinnost zajistit plnění povinné školní docházky dítěte

• Rodič coby zákonný zástupce zodpovídá za dítě. Proto je odpovědný i za to, že dítě plní povinnou školní docházku. Tou je prezenční denní docházka do školy.
• Výjimkou je situace, kdy dítě nechodí do školy kvůli svému akutnímu, nebo dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu (např. jde o onkologického či psychiatrického pacienta, dítě po těžkém úraze, transplantaci apod.).
• V případě krátkodobé absence omlouvá rodič nepřítomnost dítěte podle postupu stanoveném ve školním řádu. U absence, která je delší než dva měsíce (důvod podle § 50 odst. 3), může rodič podat žádost o individuální vzdělávací plán podle § 18 školského zákona (v tomto případě se nejedná o IVP jako podpůrné opatření) a ředitel školy pak o žádosti rozhodne ve správním řízení.
• Specifickou situací je individuální (tzv. domácí) vzdělávání dítěte. I o něm rozhoduje ředitel školy na žádost rodiče. Pokud ho ředitel povolí, pak stanoví konkrétní dobu, po kterou bude individuální vzdělávání probíhat, a jeho základní podmínky. Za obsah a výsledky vzdělávání je pak zodpovědný rodič, nikoliv škola.

4. Právo na všechny informace
o průběhu vzdělávání

• Rodič coby zákonný zástupce dítěte má právo na jakoukoli informaci od školy, která se týká průběhu a výsledků vzdělávání dítěte.
• Pokud škola vyzve rodiče, aby se dostavil k projednání závažných otázek týkající se vzdělávání dítěte, je rodič povinen se do školy dostavit. Pokud jde o opakované výzvy ze strany školy ve věci, kterou rodiče společně se školou už projednávali, je dobré upozornit školu, že projednání v dané věci už proběhlo a není důvod pro opakované výzvy k projednání.

5. Povinnost informovat školu o změně zdravotní způsobilosti, zdravotních obtížích dítěte nebo jiných závažných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh vzdělávání

• Zdravotní způsobilost dokládají rodiče všech dětí Posudkem o zdravotní způsobilosti, který vydává lékař dítěte s platností na dva roky. Posudek obsahuje obecné informace o zdravotním stavu dítěte včetně očkování, alergií, omezujících úrazů apod. (bez formálního uvedení diagnóz/y dítěte). Posudek neobsahuje informace o zdravotních příčinách speciálních vzdělávacích potřeb (SVP), ty jsou obsahem Zprávy PPP/SPC, případně Doporučení PPP/SPC (podrobněji viz zde).
• Do povinných informací podávaných škole spadá i informace o mimořádném nadání dle Doporučení PPP, které obsahuje potřebná podpůrná opatření pro mimořádně nadané dítě. Jiné dokumenty nejsou pro školu závazné.
• Rodič není povinen poskytnout škole nebo pedagogicko-psychologické poradně nebo speciálně pedagogickému centru lékařské zprávy, které jsou součástí zdravotnické dokumentace dítěte.

6. Právo požádat o poradenskou službu školu nebo PPP/SPC

• Právo požádat o poradenskou službu školu nebo PPP/SPC náleží pouze rodičům, nikomu jinému. Rodič o poradenskou službu může požádat sám z vlastní iniciativy, bez předchozí konzultace se školou.
• Je ale možné, že podání žádosti o poradenskou službu doporučí rodiči škola nebo OSPOD. V tom případě je pouze na rodičích, zda se rozhodnou o poradenskou službou
  požádat, nebo ne.
• OSPOD a soud mohou rodičům povinnost využít poradenské služby také vyloženě uložit. Např. OSPOD typicky z důvodu podezření na zanedbání péče právě v oblasti vzdělávání.

Více informací o poradenských službách najdete zde.

Školy

Školou je každá instituce, která je zapsaná ve školském rejstříku vedeném MŠMT. Každá škola musí mít svůj školní vzdělávací program (ŠVP), který odpovídá státní vzdělávací politice – tedy rámcovému vzdělávacímu programu (RVP) pro konkrétní stupeň a druh školy.

Práva a povinnosti všech účastníků se vzájemně doplňují, proto jsou ty následující zrcadlem toho, co platí pro děti a rodiče.

1. Povinnost poskytovat vzdělávání v souladu s RVP a všemi právními předpisy

• Každá škola je povinna poskytovat všem dětem vzdělání podle svého ŠVP a zároveň respektovat jejich individuální potřeby (tzv. individualizace výuky).

2. Povinnost poskytovat dítěti podpůrná opatření

• Pokud má dítě v Doporučení PPP/SPC přiznaná podpůrná opatření 2.–5. stupně, je škola povinna je dítěti poskytovat. Stejně tak je škola povinna sama zajistit dítěti podpůrná opatření v 1. stupni, pokud zjistí, že by mohlo mít speciální vzdělávací potřeby.

3. Povinnost ochrany práv dítěte

• Školy mají především chránit bezpečí, zdraví a také osobní údaje dětí (včetně informací o jejich zdravotním stavu a výsledků poradenské služby PPP/SPC) a vytvářet pozitivní a bezpečné klima.

4. Povinnost informovat o výchově a vzdělávání nejen rodiče, ale i děti

• K předávání informací používají školy několik způsobů: žákovskou knížku (elektronickou, papírovou), individuální konzultace (s dítětem i bez něj) a třídní schůzky.

5. Právo na informace od rodičů

• Škola má právo hlavně na informace, které zapisuje do školní matriky, a o tom, co ovlivňuje vzdělávání dítěte (včetně jeho zdravotního stavu a jeho změn). Škola má také právo na to, aby rodiče doložili důvody nepřítomnosti dítěte ve výuce.

Školská poradenská zařízení

Školská poradenská zařízení (ŠPZ), tedy pedagogicko-psychologické poradny (PPP) a speciálně pedagogická centra (SPC) poskytují poradenské služby nejen při vzdělávání. Řeší problémy při vzdělávání, posuzují školní zralost a zjišťují speciální vzdělávací potřeby dítěte, včetně mimořádného nadání. U dětí se smyslovým, mentálním, tělesným zdravotním handicapem a se závažnými poruchami učení a chování či s autismem (§ 16 odst. 9 školského zákona) jde o agendu SPC. V případě mimořádného nadání a ve všech ostatních případech jde o agendu PPP.

PPP/SPC především:

1. Poskytují poradenské služby

• A to na žádost zákonného zástupce (popř. zletilého žáka), který musí za tímto účelem vyplnit formulář Informovaný souhlas s poskytnutím poradenské služby.
• Věnují se hlavně poradenství a speciálně-pedagogickému a psychologickému posouzení dítěte (včetně jeho školní zralosti), jehož výstupem je odborný posudek (zpráva). Dále zjišťují speciální vzdělávací potřeby (včetně mimořádného nadání) a přiznávají dítěti adekvátní podpůrná opatření. Odborné posouzení Zpráva obsahuje závěry vyšetření dítěte a popisuje vyhodnocení jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Obsahuje veškeré informace, které mají vliv na vzdělávání (včetně zdravotního stavu). Zprávu vydá PPP/SPC do 30 dnů od ukončení vyšetření (nejpozději však do 3 měsíců ode dne přijetí žádosti o poskytnutí poradenské pomoci ŠPZ). Zpráva PPP/SPC je určena pouze rodičům, kteří nejsou povinni poskytovat ji komukoli dalšímu.
• Zpráva PPP/SPC je v tomto případě doplněna zároveň o Doporučení PPP/SPC obsahující přiznaná podpůrná opatření dítěti. Návrh Doporučení je PPP/SPC povinno projednat jak s rodiči dítěte, tak se školou, ve které se dítě vzdělává a která má zajistit podpůrná opatření. Lhůta pro vydání obou dokumentů, tedy jak Zprávy PPP/SPC tak Doporučení PPP/SPC je 30 dnů.
• Pokud rodiče nesouhlasí se Zprávou nebo s Doporučením PPP/SPC týkajících se speciálních vzdělávacích potřeb dítěte, mohou se odvolat k reviznímu pracovišti Národního pedagogického institutu (NPI), viz zde.

2. Projednávají návrh Doporučení s rodiči a školou

• PPP/SPC mají povinnost projednat návrh Doporučení s přiznanými podpůrnými opatřeními jak s rodiči, tak školou. Cílem je seznámit je i školu s obsahem Doporučení a přiznanými PO. Rodiče i škola se mohou k obsahu dokumentu vyjádřit, nicméně je na PPP/SPC, zda jejich připomínky při vydání Doporučení zohlední.

Zřizovatelé škol a ŠPZ

Zřizovatelem mateřských a základních škol jsou nejčastěji obce. Kraj je obvykle zřizovatelem škol středních, speciálních a také školských poradenských zařízení (ŠPZ), tedy PPP/SPC. Kromě těchto veřejných zřizovatelů existují i zřizovatelé soukromí a církevní. Zřizovatelé škol a PPP/SPC jsou odpovědní za existenci a dostupnost vzdělávacích a školských služeb.

Zřizovatelé škol především:

• určují spádové obvody škol,
• jmenují a odvolávají ředitele škol,
• financují provoz škol a zároveň kontrolují nakládání s finančními prostředky,
• zajišťují materiální vybavení škol.

Zřizovatelé ŠPZ (PPP/SPC) především:

• jmenují a odvolávají ředitele PPP/SPC,
• financují provoz poraden a SPC a zároveň také kontrolují nakládání s finančními
  prostředky,
• zajišťují materiální vybavení PPP/SPC.

Zřizovatelé obecně:

• Mají právo kontrolovat, jak školy a PPP/SPC plní povinnosti uložené zákonem. Např. zda a jak škola poskytuje dítěti přiznaná podpůrná opatření, jestli dodržuje při přijímání dětí pravidla o rovném přístupu a rovné podmínky při vzdělávání, nebo zda PPP/SPC respektuje striktní individuální povahu podpůrných opatření a nepřiznává je dětem šablonovitě (podle zvyku).
• Nemohou zasahovat školám a PPP/SPC do jejich odborné práce. Např. školám se spádovým obvodem nemohou určovat, které spádové děti mají či nemají přijímat. Nemohou měnit ani školní vzdělávací program a školní řád nebo určovat PPP/SPC, jaká a v jakém množství mají dítěti přiznat podpůrná opatření dítěti.

Státní instituce (MŠMT, NPI, ČŠI)

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) je ústředním státním orgánem, který je odpovědný za státní vzdělávací politiku. Do ní spadají všechny rámcové vzdělávací programy, které připravuje Národní pedagogický institut (viz dále) a všechny právní předpisy, které upravují nejen samotné vzdělávání, ale i fungování celé vzdělávací soustavy včetně financování (s výjimkou platů, které má v celé veřejné sféře na starosti Ministerstvo práce a sociálních věcí).

Národní pedagogický institut (NPI) je organizací zřízenou MŠMT, která se zabývá především metodickou podporou škol a vzděláváním pedagogických pracovníků a která tvoří rámcové vzdělávací programy pro předškolní, základní, základní umělecké a střední vzdělávání. Součástí NPI je i revizní pracoviště, které má roli odvolacího orgánu proti Zprávě PPP/SPC (obsahující způsob a vyhodnocení speciálních vzdělávacích potřeb dítěte) nebo Doporučení PPP/SPC (obsahující přiznaná podpůrná opatření), viz zde.

Česká školní inspekce (ČŠI) je státní kontrolní orgán, který se věnuje hlavně sledování kvality vzdělávání a fungování vzdělávacího systému. Pokud má rodič za to, že škola nebo PPP/SPC neplní svou funkci, může podat k ČŠI stížnost včetně návrhu na provedení kontroly dodržování právních předpisů.

Více o roli Národního pedagogického institutu nebo České školní inspekce naleznete zde.