Smyslem podpůrných opatření je zajistit dítěti nezbytnou úpravu při vzdělávání, která mu pomůže maximálně využít jeho vzdělávací možnosti. Přestože jsou podpůrná opatření vnímána laickou a někdy i odbornou veřejností jako úleva, je to naopak – cílem podpůrných opatření je upravit vzdělávání tak, aby se dítě vzdělávalo na své maximum.

Podpůrná opatření jsou součástí práva na vzdělání od září 2016. Od té doby jsou právním nárokem dítěte, který je zákonnou výjimkou ze školního vzdělávacího programu školy, ale i z RVP, podle kterého škola učí. Podpůrná opatření jsou povinny poskytovat školy běžné i speciální, od mateřské po vyšší odbornou. Jejich omezené, nebo úplné neposkytování ve speciálních školách od roku 2020 tak není v souladu se školským zákonem.

Kdo o podpůrkách rozhoduje?

Předpokladem přiznání PO jsou speciální vzdělávací potřeby nebo mimořádné nadání dítěte. Pokud znevýhodnění dítěte není příliš vážné, tzn. odpovídá tzv. 1. stupni podpůrných opatření, nastavuje vzdělávací podporu přímo škola (bez nutnosti vyšetřit dítě ve PPP/SPC) a financuje je z vlastních prostředků. O opatřeních škola informuje rodiče.

Pokud dítě potřebuje ve vzdělávání výraznější podporu, mohou se rodiče obrátit buď na PPP (např. u dětí s poruchami učení či poruchami chování) nebo SPC (pro děti se zdravotním handicapem). PPP/SPC rozhoduje na základě zjištěných speciálních vzdělávacích potřeb o podpůrných opatřeních 2. až 5. stupně.

PPP/SPC na základě vyšetření buď:

• Vyhodnotí, že dítě žádnou podporu nepotřebuje. Pokud rodič se závěry nesouhlasí, může podat žádost o revizi, viz zde
• Určí, že vzdělávací potřeby dítěte odpovídají podpůrným opatřením v 1. stupni. PO v tomto případě nastavuje přímo škola a zajišťuje je ze svých finančních zdrojů.
• Vyhodnotí, že dítě potřebuje podpůrné opatření v 2. až 5. stupni (např. asistenta pedagoga, speciální pomůcky, učebnice, úpravy obsahu vzdělávání, individuální vzdělávací plán ad.). V tom případě rodiče a škola obdrží Doporučení popisující, na jaký typ podpory má dítě nárok a jakým způsobem s ním má škola dále pracovat. Poskytování podpůrných opatření je pro školu závazné.

V případě mimořádného nadání jde o podpůrná opatření do 4. stupně. Kromě nich může mimořádně nadané dítě přeskočit i opakovaně ročník. Pokud PPP nadání či mimořádné nadání neidentifikuje, nebo dítě vyšetření v PPP vůbec neabsolvovalo, může škola dítěti poskytovat podpůrná opatření v 1. stupni stejně jako dětem se speciálními vzdělávacími potřebami. Tyto děti se mohou vzdělávat ve třídách s rozšířenou výukou v jednom nebo ve více předmětech. S návrhem školy na vzdělávání musí v tomto případě dát souhlas rodič dítěte. O ukončení vzdělávání v této třídě rozhoduje škola bez
souhlasu rodiče.

Z čeho jsou podpůrka financovaná

Podpůrná opatření v 1. stupni hradí škola. Od 2. do 5. stupně je školám financuje stát prostřednictvím kódu podpůrného opatření uvedeného v Doporučení PPP/SPC. Dítěti jsou podpůrná opatření ve škole poskytována zdarma na náklady státu, ne na náklady školy, nebo dokonce na náklady rodičů.

Druhy podpůrek

Školský zákon obsahuje tzv. uzavřený výčet podpůrných opatření (PO). V praxi to znamená, že podpůrným opatřením je pouze to, co je ve výčtu uvedeno, nic jiného. Stejně tak není možné tvrdit, že některé z podpůrných opatření vyjmenovaných ve školském zákoně podpůrným opatřením není.

Podpůrným opatřením tak není např. uvolnění z některého z předmětů nebo individuální (tzv. domácí) vzdělávání.

Mezi podpůrná opatření, na která se rodiče v rámci našeho bezplatného právního poradenství ptají nejčastěji, patří jednoznačně asistent pedagoga, individuální vzdělávací plán a úprava obsahu a výstupů vzdělávání. Proto vám tato tři podpůrná opatření představíme podrobněji.

Asistent pedagoga

Asistent pedagoga (AP) je podpůrným opatřením ve 3. až 5. stupni, které je přiznáno konkrétnímu dítěti podle jeho potřeb ve škole, ve které se vzdělává, a to bez ohledu na druh dané školy (běžné i speciální). Ve speciálních školách se nicméně jako podpůrné opatření od roku 2020 (v rozporu se školským zákonem) neposkytuje. Vzniká tak paradoxní situace, kdy na straně jedné mají děti na toto podpůrné opatření nadále nárok a PPP/SPC jim ho mohou přiznat, na straně druhé jim ho školy nemohou podle vyhlášky č. 27/2016 Sb. poskytovat. Ve škole ale mohou působit ještě další druhy asistentů pedagoga, více informací naleznete v příloze na zde.

Asistent pedagoga jako PO:

• může mít na starosti i více dětí v jedné třídě, pokud nejsou jejich potřeby z hlediska jejich saturace protichůdné. V tom případě má být přítomen další asistent pedagoga.
• může podporovat děti ve více třídách, pokud to umožní rozvrhy hodin dětí tak, že jsou v předpokládaném rozsahu saturovány jejich vzdělávací potřeby a nedochází k omezování jejich podpory. V jedné třídě jde o sdíleného asistenta pedagoga, mezi třídami nikoli.
• pracuje především s potřebným dítětem. Pokud jsou potřeby dítěte saturovány, může se věnovat i dalším dětem. Tím, že o AP jako podpůrném opatření rozhoduje PPP/SPC, není možné, aby kdokoliv ve škole poskytování AP nebo jiných podpůrných opatření omezoval (např. s odůvodněním, že toto PO dítě zase tolik nepotřebuje a jsou tu jiné potřebné děti).
• Jediný, kdo může omezit, nebo vyloučit poskytování podpůrných opatření (včetně AP), je rodič dítěte. A to tak, že nedá nebo omezí rozsah písemného informovaného souhlasu s poskytováním PO.

Přehled všech druhů asistentů pedagoga a asistence ve školství i v jiných oblastech (hlavně sociální) naleznete v příloze Asistence ve škole zde

Individuální vzdělávací plán

Individuální vzdělávací plán (IVP) coby podpůrné opatření mohou využívat žáci na ZŠ, SŠ i VOŠ. Rozhoduje o něm PPP/SPC jako o podpůrném opatření ve 2. a vyšším stupni. Není ale potřebné, aby každé dítě, které má přiznaná podpůrná opatření ve 2. a vyšším stupni od PPP/SPC, mělo současně i IVP. K tomu PPP/SPC přistoupí tehdy, pokud škola potřebuje rozpracovat vzdělávání konkrétního dítěte, případně jsou odlišnosti ve vzdělávání tak podstatné, že IVP plní úlohu komplexního vzdělávacího plánu dítěte.

Přehled všech druhů IVP, jejich používání, rozhodování o nich, jejich obsahu a další informace najdete v příloze Druhy individuálního vzdělávacího plánu (IVP) zde.

Úprava obsahu a úprava výstupů vzdělávání

Ne všem dětem musí vyhovovat požadavky na standardní úroveň učiva a výsledků, kterých by měly dosahovat. Aby byl respektován princip vzdělávání dítěte na maximum, jsou podpůrnými opatřeními i úprava obsahu učiva a úprava výsledků, kterých má konkrétní dítě dosahovat.

Jde o dvě různá podpůrná opatření, která se ale zpravidla poskytují společně. Obě úpravy je možné provést podle schválených a akreditovaných vzdělávacích programů, nejčastěji podle rámcových vzdělávacích programů (RVP). Úroveň učiva a výsledků lze snižovat i zvyšovat. Ke snížení dochází zpravidla u dětí s mentálními handicapy. Jde o tzv. minimální výstupy podle RVP pro základní vzdělávání, nebo podle RVP pro školu speciální pro děti s mentálním postižením středně těžkým, těžkým a kombinovaným. Ke zvýšení úrovně učiva pak dochází u dětí mimořádně nadaných, kdy obsah učiva není omezen školním vzdělávacím programem, ale ani jakýmkoliv RVP.

Hlavně při snižování úrovně učiva nemá jít o úpravu pro celé vzdělávání, ale např. v rámci konkrétních předmětů, aby se dítě stále vzdělávalo na své maximum.

Co dělat, když dítě dostává podporu, která nestačí?

Škola ve spolupráci s PPP/SPC, žákem a rodiči poskytování PO průběžně vyhodnocuje. Pokud nejsou dostačující, mohou se rodiče obrátit na PPP/SPC s žádostí o posouzení jejich vhodnosti.

Postup PPP/SPC:

• Pokud PPP/SPC shledá, že PO nejsou dostačující, vydá nové Doporučení stanovující jiná podpůrná opatření, případně PO vyššího stupně. Pokud mají rodiče o závěrech PPP/SPC a nově stanovených PO pochybnosti, mohou do 30 dnů ode dne, kdy obdrželi Zprávu/Doporučení, podat žádost o revizi k NPI.
• Revizní pracoviště NPI žádost posoudí. V případě revize Zprávy prověří také vzdělávací potřeby dítěte (vždy se souhlasem rodičů).
• Do 60 dnů od obdržení žádosti pak NPI vydá revizní zprávu k výsledku posouzení. Současně s ní může vydat i nové Doporučení podpůrných opatření pro dítě nebo
  novou Zprávu.
• Pokud rodiče nesouhlasí s novým Doporučením od NPI, mohou podat správní žalobu.
• Nezávisle na revizním řízení lze zároveň
  kdykoliv podat stížnost k České školní inspekci (ČŠI). V tomto případě neběží žádná časová lhůta.