jaké máme školy

Podle stupňů vzdělávání dělíme školy na mateřské, základní, střední, vyšší odborné a vysoké. Povinnost (před)školní docházky přitom platí pro poslední ročník mateřské školy a po dobu následujících devíti let základního vzdělávání.

Do nich se započítavají i roky, kdy dítě opakuje ročník, což je možné jednou na 1. a jednou na 2. stupni. Po absolvovaných devíti letech tak škola může dítěti vzdělání ukončit, aniž by získalo základní vzdělání.

Veřejné a neveřejné školy

Školy všech stupňů mohou být buď veřejné, nebo neveřejné. Záleží na tom, kdo je jejich zřizovatelem. U veřejných škol (s výjimkou škol vysokých) může být zřizovatelem obec, kraj či MŠMT. Neveřejné školy jsou pak buď soukromé, nebo církevní. Podstatné ale je, že pro všechny školy platí při vzdělávání dětí stejná práva a povinnosti. I neveřejné školy jsou vázány státní vzdělávací politikou, která je obsažená v jednotlivých rámcových vzdělávacích programech (RVP). Rozdílný je pouze způsob jejich financování.

Věděli jste, že…?

Podmínky pro přijetí ke vzdělávání nesmí hodnotit kvalitu, výkon či předpoklady dítěte nebo jeho rodinného prostředí. A to bez ohledu na to, zda jde o školy veřejné, či neveřejné. Tzn. ani soukromé nebo církevní školy nemohou pro přijetí dítěte stanovit další kritéria.

Spádové a nespádové školy

Veřejné mateřské a základní školy mají stanoven tzv. spádový (školský) obvod. Je to přesně určená část obce (nebo celá obec), z níž všechny děti musí být přijaty do veřejné škol(k)y, kterou obec zřizuje. O určení spádových obvodů rozhodují obce (v Praze magistrát) vyhláškou obce.

Každé dítě, které je starší 3 (MŠ), resp. 6 let (ZŠ) a má trvalý pobyt ve spádovém obvodu mateřské či základní školy, má nárok na to, aby bylo do své spádové škol(k)y přijato. A to bez ohledu na svůj zdravotní stav, speciální vzdělávací potřeby nebo mimořádné nadání. Přednostní přijetí přitom platí jak při zápisu, tak při přestupu v průběhu školní docházky. Díky spádovým obvodům mají děti jistotu předškolního (u dětí starších 3 let) a základního vzdělávání. Dokud nejsou do spádové školy přijaty všechny děti ze spádového obvodu, nelze přijímat tzv. děti nespádové.

Některé děti mohou mít více spádových škol. V tom případě si rodiče coby zákonní zástupci mohou mezi spádovými školami vybrat a přihlásit dítě do více spádových škol.

Existují ale i MŠ/ZŠ bez spádového obvodu. Ty nemají povinnost dítě přijmout. Jde o všechny škol(k)y soukromé a církevní (které nezřizuje obec) a dále MŠ/ZŠ zřízené pro děti se zdravotními handicapy vyjmenovanými v § 16 odst. 9 školského zákona (tzv. školy speciální, viz dále).

Naše doporučení:

Pokud hlásíte dítě do jiné než spádové MŠ/ZŠ, podejte přihlášku stejně i do škol(k)y spádové. Jedině tak totiž budete mít jistotu, že bude mít dítě skutečně kam nastoupit. Pokud nespádová MŠ/ZŠ dítě přijme, tj. máte rozhodnutí ředitele o přijetí ke vzdělání, informujte co nejdříve spádovou škol(k)u, resp. všechny škol(k)y, do nichž jste podávali přihlášku, o tom, že dítě nenastoupí. Nebudete tak blokovat místo dalším zájemcům.

Věděli jste, že…?

Coby rodiče (zákonní zástupce) dítěte jako jediní rozhodujete o volbě školy či případném přestupu jinam (do třídy v rámci jiného vzdělávacího režimu, jiné školy).

Škola, PPP/SPC (a někdy i zřizovatel) může přestup navrhnout, nemůže vás ale k volbě školy či přestupu dítěte nutit, pokud sami nebudete chtít. Spádová škola musí dítě přijmout. Nespádová škola tuto povinnost nemá, ale ani ta nesmí vůči dítěti uplatňovat kritéria, která hodnotí jeho kvality, rodinu či prostředí.

Běžné či speciální školy

Mateřské, základní a střední školy mohou být běžné nebo speciální. Speciální školy jsou určeny dětem se zdravotními handicapy (uvedenými v § 16 odst. 9 školského zákona). Speciální třídu(y) či skupinu(y), včetně tzv. logopedických nebo vyrovnávacích, mohou mít ale i běžné školy. Děti jsou v nich vzdělávány (stejně jako ve speciálních školách) buď podle rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní vzdělávání s případnými úpravami podle druhu zdravotního handicapu (který není mentálním postižením), nebo podle rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání – minimální výstupy pro děti s mentálním postižením lehkým, anebo podle RVP pro školu speciální.

V praxi se můžete setkat i s tím, že naopak speciální školy oznamují, že mají i běžné třídy. Toto ale školský zákon neumožňuje.

Pro přijetí dítěte do speciální školy musí rodič podat přihlášku (písemnou žádost) a zároveň mít doporučení pro vzdělávání ve speciálním školství od PPP/SPC. Bez doporučení od PPP/SPC nemůže speciální škola dítě přijmout. Na rozdíl od spádové školy nemá speciální škola povinnost dítě přijmout.

Dítě také může v průběhu školní docházky ze speciální školy přestoupit na jinou školu, včetně školy běžné. Opět platí, že spádová škola musí dítě přijmout (nepřijetí je možné pouze při naplnění kapacity školy).

Ptáte se nás

Dcera je zdravotně postižená, pobírá příspěvek na péči v 1. stupni. Chtěla jsem, aby nastoupila raději do speciální školy, ale v SPC mi řekli, že to není vůbec potřeba. Bojím se, že dcera bude v normální škole středem pozornosti. Co mám dělat, když chci, aby chodila raději do speciální školy?

Pokud vám SPC nedoporučilo pro dceru školu speciální, ale běžnou, zvažte, co je pro vaše dítě skutečně nejlepší. Pokud dcera pobírá příspěvek na péči v 1. stupni, nemusí to ještě nutně znamenat, že je vhodné, aby se vzdělávala ve speciální škole. Rozhodující pro to, v jaké škole se bude vzdělávat, je také její zdravotní postižení. Jestliže nesouhlasíte s tím, že SPC uvedlo ve Zprávě či Doporučení běžnou školu, můžete podat žádost o jejich revizi k Národnímu pedagogickému institutu. Podmínkou pro vzdělávání dítěte ve speciální škole je doporučení ze strany SPC, které ho vydá v případě, že by samotná podpůrná opatření, která má vaše dcera přiznaná, nepostačovala k naplňování jejích vzdělávacích možností a k uplatnění jejího práva na vzdělávání.

Naše doporučení:

Pokud potřebujete zjistit, jestli jde o školu běžnou, nebo speciální, podívejte se do školního vzdělávacího programu (ŠVP) školy. V něm má být uvedeno, podle jakého rámcového vzdělávacího programu (RVP) škola vzdělává. Pokud vzdělává podle RVP pro základní vzdělávání bez úprav, pak jde o školu běžnou. Pokud vzdělává podle RVP pro základní vzdělávání – minimální výstupy, nebo s úpravami anebo podle RVP pro školu speciální, pak jde o speciální školu.

PŘEDCHOZÍ: << Z čeho vychází práva dětí a rodičů ve vzdělávání?

NÁSLEDUJÍCÍ: Kdo všechno figuruje ve vzdělávání? >>